Nejčastější otázky ohledně projektu

Jak byl vybrán projekt parku a jeho projektant?  

  • Návrh parku vzešel z vyzvané architektonické soutěže, kde porota složená ze zástupců města a odborníků vybrala jako nejvhodnější řešení od renomovaného českého ateliéru Rusina Frei Architekti. Tento ateliér má za sebou realizaci řady veřejných staveb a prostranství, které dostaly několik ocenění jak za architektonické, tak krajinářské řešení (například nábřeží říčky Loučná v Litomyšli). Aby byla zajištěna maximální možná odbornost, ke spolupráci na projektu Dukelská přizvali ateliér PARTERO, který se specializuje na parky a zahrady (například park Stromovka v Humpolci). Celý tým má tedy odborné vzdělání podpořené autorizací obou projektantů, navíc doplněné dlouhodobými zkušenostmi z řady podobných projektů po celé republice, včetně spolupráce s dendrology a dalšími profesemi. Výsledky jejich práce jsou vnímané pozitivně jak odborníky, tak veřejností a kdokoliv se může jet osobně podívat, zda u nich někdy došlo k devastaci parku nebo naopak k jeho obnově.

(odpověď Ing. arch. Miroslav Vodák) 


Jak byl vybraný projekt projednaný s veřejností?

  • Soutěži předcházela participace s občany, kde se město snažilo získat představu o budoucí podobě parku. V rámci průzkumu veřejného mínění bylo rozdáno několik set dotazníků a přišlo téměř 300 odpovědí. Z nich vyplynulo, že mezi nejčastější požadavky patřilo zpřístupnění břehu řeky, oddělení pěší a cyklistické dopravy, zachování vzrostlých stromů, vytvoření dětského hřiště a další. Jako u každého projektu veřejného prostranství bylo nutné zvážit jednotlivé náměty a hledat mezi nimi vzájemnou shodu a kompromis. Výsledek a celý proces byl dva roky průběžně prezentovaný na webu www.pardukelská.cz a facebooku Park Dukelská, kde bylo průběžně odpovídáno na dotazy. Následovalo dopracování studie, která byla představena v radě města, v komisi pro architekturu, komisi pro životní prostředí, na odboru dopravy, odboru životního prostředí a správě veřejných statků. Jejich připomínky byly z velké většiny zapracovány do projektu pro stavební povolení, tak aby mohlo dojít k celkové obnově parku, který je kvůli zanedbané údržbě v neutěšeném stavu. 

(odpověď Ing. arch. Miroslav Vodák)


Kolik se bude kácet stromů a v jakém jsou stavu?

  • Kácet se bude méně než 1/5 všech dřevin, ale většina velkých vzrostlých stromů zůstane zachována, především ty nejhodnotnější, které jsou podle dendrologického průzkumu v dobrém a perspektivním stavu. Tento počet je na dolní hranici toho, jak probíhá celková revitalizace u jiných parků, kde se toto číslo běžně pohybuje v rozmezí 20-50 procent. Většina českých parků totiž trpí dlouhodobě zanedbanou a nekoncepční údržbou a pak je potřeba udělat relativně větší zásah. Přesně se bude kácet nejvýše 13 stromů (4 akáty, 1 smrk, 2 javory, 2 lípy, 1 dub, 3 kaštany) a 16 keřů (povoleno), u 1 stromu (jasan) proběhne zdravotní řez.
    Navržený počet stromů ke kácení se může zdát na první pohled jako veliké číslo, které nekoresponduje s pojmem revitalizace, avšak při prostudování arboristického hodnocení vybraných dřevin lze počet chápat jako uspokojivý. Orgánem ochrany přírody bylo v roce 2016 zajištěno dendrologické hodnocení (inventarizace porostů v parku Dukelská od Ing. Renaty Kavkové), které bylo projekční kanceláři Rusina Frei s.r.o. zapůjčeno. Inventarizace posloužila jako podklad pro změnu cestní sítě bez poškození vzrostlých vitálních dřevin. Většina dřevin ke kácení vykazuje špatný nebo zhoršující se zdravotní stav a vitalitu, narušenou celkovou stabilitu či krátkodobou perspektivu růstu (citace ze stanoviska OOŽP). 

 (odpověď Tereza Haumerová, atelier Rusina Frei, s.r.o.)


Proč se kácí stromy na nábřeží?

  • Park mezi Dukelskou ulicí a řekou, kdysi zahrada domu Slavie, je dnes pevně vevázán do soustavy parkově upravených budějovických nábřeží. Uvědomujeme si hodnotu této sítě zelených ploch podél vody, která propojuje centrum města s okolní krajinou. Z tohoto důvodu je zásah do vzrostlých stromů omezen na naprosté minimum a v žádném případě není smyslem projektu vykácení celého nábřeží. V rámci revitalizace se jedná o odstranění několika málo stromů (převážně nevhodných nebo neperspektivních jedinců - vyplynulo z dendrologického průzkumu), které vyžadují nové provozní podmínky parku a které je kompenzováno výsadbou nových stromů na území parku. Projektanti jsou od počátku projektování v kontaktu s Odborem pro ochranu životního prostředí, se kterým je záměr průběžně konzultován a již od soutěžního návrhu se řešení z hlediska ochrany přírody výrazně posunulo. Celková bilance počtu stromů je oproti současnému stavu o 16 stromů vyšší, přičemž uvažuje se i o výsadbě vzrostlých stromů.

(odpověď Martin Frei, atelier Rusina Frei, s.r.o.) 


Kolik stromů a další zeleně bude v parku vysazeno? 

  • Vysazeno bude 30 nových stromů (12 javorů, 6 dubů, 4 olše, 2 jírovce, 2 borovice, 2 magnolie, 1 buk, 1 akát). Stávající habrový plot bude doplněn o nový, návrh navíc počítá se 7 záhony cibulovin, založeny budou také podsadbové záhony v místech stávajících keřových podrostů, většina parku bude mít povahu extenzivního trávníku (cílem je druhová diverzita, povahou vlastně květnatá louka, cca 2 seče za rok, a to ještě vždy po odkvětu dvouděložných bylin, aby se stihly vysemenit; zálivka, hnojení a vertikutace by byly kontraproduktivní, protože právě tyto práce snižují druhovou diverzitu, která je pro extenzivní trávník tohoto typu naprosto stěžejní, pozn. autora). V části blíže Krumlovskému mostu, po obou stranách parovodu nově zakrytého herními prvky, budou založeny 2 pravidelně udržované intenzivní trávníky (vyžadují seč 1 - 2x týdně). 

(atelier krajinářské architektury Partero)

  • Počítá se s výsadbou většího počtu stromů, než se kácí, takže dlouhodobě dojde ke zlepšení současného stavu, stromy v parku budou mít různou věkovou a druhovou skladbu a bude docházet k jejich průběžné obnově. Park tedy bude ve výsledku a v dlouhodobém horizontu v lepším stavu než dnes a bude lépe plnit svoji funkci.

(odpověď Ing. arch. Miroslav Vodák) 


Proč je navrženo tolik zpevněných ploch? 

  • Rozsah zpevněných ploch bude naopak menší než v současnosti, a to díky novému uspořádání chodníků a stezek. To znamená větší plochu pro přirozený vsak vody v celém území a menší přehřívání povrchů. Cestní síť a nezpevněné plochy mezi pak umožňují vytvářet místa s různým charakterem, která jdou v průběhu roku využívat různým způsobem. Je potřeba si uvědomit, že klima v České republice nejsou jen horká léta, ale i ostatní tři roční období a park by měl být užívaný celoročně. Pro minimalizaci zpevněných ploch byla z původního návrhu odstraněna kamenná dlažba lemující stupně náplavky a samotná náplavka byla zmenšena o jeden stupeň. Zároveň byla do projektu v průběhu zpracování dokumentace pro stavební povolení doplněna další výsadba v bezprostřední blízkosti nábřeží s ohledem na připomínku potřeby přirozeného stínu při břehu řeky.  

(odpověď Martin Frei, atelier Rusina Frei, s.r.o.) 


Proč se kácí stromy, které zpevňují břeh při povodni? Proč se betonuje břeh? 

  • Břeh je v této části zpevněný stávajícím kamenným opevněním, nikoliv kořeny stromů, které jsou až pod ním. Břeh se nebetonuje, ale dojde k novému osazení kamenných šlapáků, které jsou zde řadu let. Díky změně svahu na schodiště bude možné zpřístupnit nábřežní hranu, což je řešení, které výrazně ovlivňuje užívání nábřeží, jak lze vidět například u Sokolského ostrova nebo v řadě českých i zahraničních měst. Atraktivita vodní hladiny stoupá s možností pohodlného a bezpečného přístupu k vodě, a to i bez možnosti koupání. 

(odpověď Ing. arch. Miroslav Vodák) 

  • Nové položení břehového svahu přinese jeho větší stabilitu. 

(odpověď Ing. Martin Kaiser, Povodí Vltavy, státní podnik) 


Jaký bude vliv navržených úprav na hladinu spodní vody a povodně? 

  • Terénní úpravy jsou v celkovém měřítku tak malé, že na spodní vodu nebudou a nemohou mít žádný vliv. Úprava nábřeží pak zvýší průtočný profil koryta, což mírně přispěje k protipovodňové ochraně okolních pozemků, bez dalších nutných stavebních opatření. 

(odpověď Ing. arch. Miroslav Vodák) 

  • Úpravou nábřeží nedojde ke zhoršení odtokových poměrů a zároveň tato úprava umožní lidem příjemně trávit čas u řeky. Z pohledu vodohospodářského nebudou mít plánované úpravy žádný negativní vliv. Pouze pobytové schody ve snížené části břehového svahu mohou být při povodňových průtocích zaplavovány a bude nutné je poté vyčistit.  

(odpověď Ing. Martin Kaiser, Povodí Vltavy, státní podnik)  


Zůstane v parku parovod? 

  • Investiční náklady na přeložení parovodu jsou tak vysoké, že parovod zůstane na svém místě. Nad jeho trasou však bude na povrchu umístěno nové dětské hřiště, které ho částečně zakryje. Nepřeložitelný parovod a jeho technické prvky budou integrovány do nové podoby parku. V ochranném pásmu podél trasy parovodu bude umístěn pás z kačírku, skýtající dopadové plochy pro demontovatelné dřevěné herní prvky (prolézačky, houpačky, pískoviště, sezení apod.). Přečerpávací stanice i s výdechy bude zakryta pochozí dřevěnou konstrukcí s vyhlídkou a klouzačkou. Na náspu u Krumlovského mostu vzniknou nové schody pro snadnější přístup do parku z této strany. Nábřežní hrana řeky se stane součástí nového pobytového schodiště. 

(odpověď atelier Rusina Frei, s.r.o.)


Nedojde k ohrožení stability linie stromů, které se nacházejí za stromy navrženými ke kácení? 

  • V průběhu zpracování dokumentace pro stavební povolení byla do projektu doplněna další výsadba v bezprostřední blízkosti nábřeží. Celková bilance počtu stromů je oproti současnému stavu o 16 stromů vyšší, přičemž uvažuje se i o výsadbě vzrostlých stromů. 

(odpověď Martin Frei, atelier Rusina Frei, s.r.o.) 


Proč nejsou alespoň některé stromy v pobřežní linii začleněny do projektu? 

  • Zásah do vzrostlých stromů je omezen na naprosté minimum a v žádném případě není smyslem projektu vykácení celého nábřeží. V rámci revitalizace se jedná o odstranění několika málo stromů (převážně nevhodných nebo neperspektivních jedinců - vyplynulo z dendrologického průzkumu), které vyžadují nové provozní podmínky parku a které je kompenzováno výsadbou nových stromů na území parku. Projektanti jsou od počátku projektování v kontaktu s Odborem pro ochranu životního prostředí, se kterým je záměr průběžně konzultován a již od soutěžního návrhu se řešení z hlediska ochrany přírody výrazně posunulo. V průběhu zpracování dokumentace pro stavební povolení byla do projektu doplněna další výsadba v bezprostřední blízkosti nábřeží. Celková bilance počtu stromů je oproti současnému stavu o 16 stromů vyšší, přičemž uvažuje se i o výsadbě vzrostlých stromů.

(odpověď Martin Frei, atelier Rusina Frei, s.r.o.)  


Nedojde v průběhu úprav parku k poškození kořenových soustav z důvodu pojezdů těžké mechanizace? Nedojde v souvislosti s realizací úprav parku ke změně pH prostředí v oblasti kořenové zóny?

  • Provedení stavby by mělo respektovat související normy a vyhlášky, tak jako je tomu u jakékoliv jiné stavby a jak tomu bylo i u jiných rekonstrukcí parků ve městě. Jde o zcela běžné postupy ochrany kmenů i kořenových systémů, které jsou nastavené takovým způsobem, aby stromy ochránily. Situace na místě stavby bude navíc natolik specifická, že konkrétní opatření a trasy pro mechanizaci lze upravit a navrhnout i v průběhu stavby po domluvě s autorským a technickým dohledem. V některém místě může tedy dojít k menšímu odtěžení svahu nebo lokálnímu opatření v místě kořenu, který v tuto chvíli není viditelný.  

(odpověď Ing. arch. Miroslav Vodák) 


Kolik tun zeminy se bude přemisťovat? 

  • Množství odvezené zeminy se uvažuje v rozmezí 1100 - 1756 m3. Přesné množství bude stanoveno až na základě prováděcí dokumentace. Hlavní staveniště bude na pozemku parku č. 418, kde by měla být uskladněna pouze ornice. Ta pak bude následně použita zpětně. Výkopek a vybouraný materiál (konstrukce stávajících zpevněných ploch, ocelové zábradlí, opevnění) budou odvezeny na skládku. V případě opevnění se stále zvažuje jeho zpětné použití na náplavku.
    Bilance zemních prací je uvedena v Souhrnné technické zprávě a ve Zprávě k zásadám organizace výstavby.

(odpověď Investiční odbor MMČB)


Jak dlouho budou trvat práce v parku a pojezdy těžké mechanizace? 

  • Celková doba výstavby by podle harmonogramu neměla překročit dobu 11 měsíců, z toho ca. 8 měsíců lze počítat s pojezdy těžké mechanizace. 

(odpověď Tereza Haumerová, atelier Rusina Frei, s.r.o.) 


Proč projekt revitalizace parku Dukelská nadřazuje estetiku nad etiku? Projekt je založený na přeměně parku v park.

  • Park vznikl založením jako bývalá zahrada dnešního domu Slavie, a tedy jako soubor nikoliv přírodně rostlý, ale jako člověkem komponovaný. Původní kvality tohoto souboru byly v průběhu času stále oslabovány stárnutím, nekoncepční dosadbou, nálety a nevhodnou údržbou. Z tohoto pohledu tak nedává smysl ochraňovat vše, co zde dnes najdeme, ale snažit se naopak najít takové zásahy, které podpoří rozumné a dlouhodobé fungování parku. To se týká například jasně přerostlého keřového patra, které již zcela ztratilo svoji dobovou dekorativní funkci a dnes způsobuje jen řadu problémů. Je nezpochybnitelné, že novému stromu nějakou dobu trvá, než doroste do kvalit vzrostlého jedince. Pokud se ale obnova parku neprovádí průběžně, nastane jednou nutně situace, kdy se životnost celku začne rychle dostávat za svou hranici. Pak je bohužel větší zásah, který je již ale vynucený okolnostmi, a nikoliv snad přáním architekta či politika, kterému je velkoplošné kácení ve městě také proti mysli. Cílem navrhované změny je zajistit trvale udržitelný rozvoj parku Dukelská. 

(odpověď Martin Rusina, atelier Rusina Frei, s.r.o.) 

  • Nejde o nadřazování jednoho pohledu nad jiný, ale o hledání kompromisu a vyváženého řešení s ohledem na celou řadu funkcí, které se od městského parku očekávají. Je nutné si uvědomit, že městské parky jsou uměle vytvořené struktury a společenství, které se odlišují od hospodářského lesa nebo původních pralesů. V celé historii péče o parky se k jejich údržbě přistupuje specifickým způsobem, který vyžaduje i selektivní kácení dřevin, tak aby se v parku střídala stinná i slunná místa a vhodné prostředí nejenom pro další druhy vegetace, ale i celou řadu dalších aktivit, které od parku očekáváme. Projekt obnovy parku Dukelská je v tomto směru srovnatelný s tím, jak se k revitalizaci parků přistupuje i v jiných českých a zahraničních městech. V tomto srovnání je parku Dukelská zvolen spíše mírnější zásah do stromového patra.  

(odpověď Ing. arch. Miroslav Vodák) 


Proč nedojde k menším zásahům např. v podobě rekonstrukce stávajících cest? 

  • Vstupy do parku od mostů a z ulice zůstanou zachovány beze změny, zejména kvůli stavební podstatě mostních konstrukcí. Beze změny zůstane i vedení chodníku v Dukelské ulici, a to včetně parkovacích stání. 

(odpověď atelier Rusina Frei, s.r.o.)

  • Vnitřní provoz parku komplikuje rostoucí cyklistická doprava, vytvářející četná kolizní místa. Zejména vedení cyklotrasy podél vody odřezává vnitřek parku od řeky a mezi lavičkami a nábřežím vede frekventovaná cesta, která zabraňuje většímu užívání nejhodnotnější části parku. Uživatelské přívětivosti a bezpečnosti v parku nepomáhá ani přerostlá zeleň (zejména keřové patro) a necitlivé vedení parovodu nejlepšími travnatými plochami. Návrh reaguje na potřebu odstranění kolizních vztahů, bránících plnohodnotnějšímu využití parku (z průzkumu provedeného mezi občany v roce 2020 vyplynula potřeba lepšího přístupu k vodě, oddělení cyklistické dopravy od pěší a prostor pro dětské hry). Spletitá cestní síť s povrchy v havarijním stavu bude proto z větší části zrušena a nahrazena novým trasováním cest. Uvedené úpravy povedou k redukci cestní sítě a tím pádem i k úbytku zpevněných ploch a zlepšení bilance zeleně ve městě.  

(odpověď Ing. arch. Miroslav Vodák) 


Proč nedojde k odstranění jen těch stromů, které mohou ohrozit bezpečí návštěvníků parku? 

  • Park vznikl založením jako bývalá zahrada dnešního domu Slavie, a tedy jako soubor nikoliv přírodně rostlý, ale jako člověkem komponovaný. Původní kvality tohoto souboru byly v průběhu času stále oslabovány stárnutím, nekoncepční dosadbou, nálety a nevhodnou údržbou. Z tohoto pohledu tak nedává smysl ochraňovat vše, co zde dnes najdeme, ale snažit se naopak najít takové zásahy, které podpoří rozumné a dlouhodobé fungování parku. To se týká například jasně přerostlého keřového patra, které již zcela ztratilo svoji dobovou dekorativní funkci a dnes způsobuje jen řadu problémů. Je nezpochybnitelné, že novému stromu nějakou dobu trvá, než doroste do kvalit vzrostlého jedince. Pokud se ale obnova parku neprovádí průběžně, nastane jednou nutně situace, kdy se životnost celku začne rychle dostávat za svou hranici. Pak je bohužel větší zásah, který je již ale vynucený okolnostmi, a nikoliv snad přáním architekta či politika, kterému je velkoplošné kácení ve městě také proti mysli. Cílem navrhované změny je zajistit trvale udržitelný rozvoj parku Dukelská.  

(odpověď Martin Rusina, atelier Rusina Frei, s.r.o.) 



Záměr projektu revitalizace parku Dukelská je v rozporu s připravovanou adaptační strategií na nastalé klimatické změny.  

  • Zásahy v parku Dukelská jsou z pohledu klimatické změny nepodstatné a nejsou v rozporu. Město je z pohledu klimatu nutno vnímat zaprvé v celkovém měřítku krajiny a širších vztahů a zadruhé v dlouhodobém časovém horizontu. Je nutné především sledovat trendy, celkové bilance zpevněných a zastavěných ploch, hospodaření s dešťovou vodu a její zadržování a další jevy, nikoliv situaci kolem jednoho stromu. V projektu parku Dukelská dojde jak ke zmenšení zpevněných ploch, tak k výsadbě většího počtu stromů, než se kácí. Z dlouhodobého hlediska dojde tedy ke zlepšení těchto parametrů v celém řešeném území. To je navíc součástí mnohem delšího celku, kterým je lokální biokoridor a ten zůstane nenarušený, což je potvrzeno i ve vyjádření dotčených odborných orgánů. Smyslem uvedených úprav je nalezení kompromisu mezi požadavky na ochranu životního prostředí a vytvořením parku s přirozeně využívaným, živým městským korzem podél vody, které může odlehčit jiným, dnes už přetíženým lokalitám kolem soutoku.  

(odpověď Ing. arch. Miroslav Vodák)